Padesát borců s nástrojema ve Hvězdě

borců a borek.)

S jakejma nástrojema? Hudebníma! Teď v neděli to byla Ústřední hudba Armády České republiky, Dasha, Aleš Briscein, tuto neděli 9. června (2013 pozn.) to bude Hudba od Bacha po Vlacha – Police symphony orchestra.

Koncert začíná ve 14 hodin naproti letohrádku Hvězda a včera, 2. června, to bylo fajn. Dokonce jsem se dojímala, ale to je asi daný tím, že jsem strašně dlouho nebyla na nějaké živé vážné hudbě, tak 3 roky bych řekla určitě. Kuci a holky včera hráli třeba Šavlový tanec, retro song Slunečnice, nějakej song ze Shreka a na závěr prý tradičně Škoda lásky. Teoušek docela koukal, chvíli  i poslouchal, i když musím přiznat, že nejvíc ho zaujaly autobusy, kterýma muzikanti přijeli. Po třičtvrtě hodině koncertu vytuhl, však taky přes poledne nespal. Já si pak v klidu poslechla ještě dalších 35 minut produkce. Navíc jsme se ještě na místo svezli vláčkem i se složeným kočárem, takže další důvod, proč jít za týden zas. Takže kdyby se chtěl někdo přidat... .)

PS: je tam i  stánek s občerstvením! (kafe, pivo, sušenky, klobása..)
PS2: vstup je zdarma.)
PS3: vláček začíná jezdit ve 12,30 ze zastávky 179 Petřiny, kyvadlově

Představte si, představte si, co jsem všechno koupila

Šla jsem nakupovat s deseti padesátikorunama z prasátka, zbyla mi necelá jedna  - 42 korun.
Takže tenhle nákup je za 458,- a polovinu hrášku zbaštil Teodóre už na tržnici.)
Dále 40 dkg tučného tvarohu z farmy vyšlo na 60, to uzený maso taky a filet lososa taky tak nějak. Tj. 458-180 je 278,-. Ananas byl za 30 (zbejvá 248), hruška za 6 (242), chleba za 20 (222), jo devět tulipánů, který nejsou na fotce, za 27 (195), mrkev 12 (183), houska 3! (180), jahody 10 (170), pomeranče 24 (146), rajčata 8 (138), granátový jabko 20 (118), citrony 8 (110), jabka 24 (86) a v těch zbývajících 86 korunách jsou 4 blumy (kilo za 59), hromada hroznovýho vína (kilo taky do 60, už nevím), tři červené řepy.
Jinak ten talíř na fotce je jako docela dost velkej!

A hlavně, většina těch produktů je českých. Jen blumy a jahody jsou ze Španělska a tvaroh je slovenský.) Dobře a ananas nevim.))
Nevim jak v jinejch krámech, ale v Bille jsem český objevila jen brambory a cibuli... takže příště zase hurá do tržince!

Na návštěvě: Človíčkov

Právě čtete první řádky nové rubriky "Na návštěvě", kde budu popisovat mé dojmy jakož z návštěv různých dětských center, koutků či baby friendly restaurací.

Začínáme u metra Budějovická (no jo, v Praze), v obchoďáku DBK v 2. patře: Človíčkov.

Cena: 59,-/dítě, dospělí zdarma
Rozloha: poměrně malý, ale ne uplně nejmenší. Podle webu okolo 120 čtverečních metrů

Občerstvení: kafe (Latte 55,-), nealko (např. Coca cola 0,25l za 32,-, mattonka taky přes 30,-), alko, nějaký ty čokolády a tak. K jídlu bebe sušenky, cukrovinky, přesnídávky -  kaji se, na cenu jsem nemrkla, ale každý nějak začíná.)
Návrat: prý kdo odejde, musí platit znova, ale...

...ale dnes tam v odpoledních hodinách bylo tolik lidí a dětí, že bych se nedivila, kdyby někdo neplatitl vůbec a paní by si toho ani nevšimla. My přišli o půl 2 a to ještě šlo, tak osm deset dětí? Když jsme odcházeli, tak narváno, nemají stanovené maximum... zatím.)

Na hraní: bazén s menší a větší klouzačkou, plastový domeček, trampolína, skládací látkový domeček, křeslo ve tvaru ruky (to je spíš pro rodiče.), stoleček s prohlubní uprostřed (ten zabírá místo), prolejzačka se zatočenou skluzavkou a s balonky v dojezdu pro děti od 3 let, autodrom -  tedy plocha vyhrazená dopravním prostředkům, tam je asi 5 velkých a 3 malá kola, 4 šlapací autíčka, asi 5 houpaček pro jedno dítko a jedna pro dvě a asi ještě nějaký motorky či odrážedla. Dále pár kusů autíček menších na hraní - cca 6, pak tuším dva xylofony, jedny kostky na drátě  a to je plusminus všechno. Jo a ještě taková plastová prolejzka s klouzačkou. A sekačky a kuchyňka (2 skříňky)
Vybavení: 9 stolů se 4 místy  a jeden dlouhý (na některých byly rezervačky, když jsme přišli), pár jídelních židlí, na wc pro muže i pro ženy přebalovák, nočníky

Teouškovi (18měs) se líbilo běhat po dráze u okna, jezdit se sekačkou a nechat se vozit ve šlapacím autíčku. Taky skluzavka se mu líbila a to i když se klouzali jiné děti a já to komentovala "vžuuuum"! I na trampošce postál, párkrát zkusil  i skočit, nebo se vezl s davem a nechal se houpat díky skákání dalších dětí (maximum je 3). Největší zábavou ovšem jako obvykle bylo utíkat ven  a pryč a nechat se honit.
Joa za rožkem je auto, vrtulník a kolotoč, co vykazují nějakou činnost, když se do nich hodí peníz.

Jinak teda někdy asi zas zajdem, ale dávám *** z pěti.


Roh, z kterého jsou focené další dvě fotky:

 Pohled napravo

 Pohled nalevo - tady je celý ten prostor

 a atrakce...

Ale prosím, jak si přejete!

Slyšeli jste už někdy o tzv. objednávání z Vesmíru? Já už před poměrně dlouhou dobou. Ale pořád jsem asi něco dělala špatně či co, ale...

Na konci ledna jsem měla v plánu s kámoškou zapít narozky. Jelikož jsem tam zvala přátele, zajistila jsem si paní na hlídání. Stovka za hoďku, 7 hodin pobytu v hospodě za sedmset. Chm, hodily by se mi nějaký peníze, ať to nemusím celé platit z rozpočtu svobodné matky samoživitelky, pomyslila jsem si. A tři dny předtím jsem našla při cestě z tramvajový zastávky domů, kde chodí milion lidí,  peněženku, v ní 4600 kroun českých. Ne, neprolila jsem je hrdlem, ale vrátila se vším všudy nebohému majiteli, který ztratil peněženku se všemi doklady už loni, tak se mi chtěl patřičně odměnit. Dvěma tisíci mě překvapil a vyděsil, řekla jsem, že se zbláznil. 1500 jsem si už vzala. Takže jsem měla na hlídání, útratu a ještě jeden nákup v potravinách.

Asi jsem si těch peněz přála víc. Na konci měsíce pár  peněz na účtě, pak přišly alimenty a za pár dnů koukám, že tam mám o pár tisíc navíc. Kontroluju historii, zda otec malého neplní resty a neposílá víc, kolik sliboval na začátku. Neposílá. Znova to zkoumám a vidím, že mi zmizela položka jedné odchozí platby! A to celkem velké. Pár dní se bojím, že se zase objeví, ale neobjevuje, peníze nemizí a hlavně je po mně ani nikdo nechce, krom toho mám potvrzení o zaplacení. Pecka! Takže mám nový boty a pár věcí na sebe.. a malej léky skoro za tisícovku, je teď marod.

Čtvrtého února byl malej poprvé v jesličkách, bude chodit na dvě dopoledne v týdnu. Až domarodí... No ráno jsem ho tam odvezla, mezitím vyšúrovala pokoj, našla za gaučem ztracenou kartičku, uvařila si špagety se sejrem a česnekem a hurá pro dítě. Při čekání na bus u Šárky jsem si říkala, že jsem si mohla vyčistit zuby nebo si koupit žvejku nebo tak něco, ale nechtěla jsem se už zdržovat. Za minutu ke mně přišla paní a nabízela mi nějaké pokreslené kameny, ať si koupím, že k tomu dostanu i bonbon. Nechtěla jsem, kamen si pokreslím i sama, že. Tak mi nabídla aspoň bonbon. Nechtěla jsem... ačkoliv vlastně jsem ho chtěla,  bonbon je přeci "tak něco".

Koncem ledna jsme byli s malým naposledy na hudbním kroužku. Odešli jsme dřív, měla jsem spicha s paní kvůli koupi golfáku. Šli jsme na metro na Hradčanskou, malého jsem nechala chvíli ťapat, ale pak už jsem pospíchala, tak jse ho popadla, poponesla, pak mě bolely ruce a zas jsem ho položila. Kdyby mi ho tak někdo vzal!  Za chvíli mě došel pán a říkal, že viděl, jak jsem ho popadla, a že esi spěchám, že mi dítě klidně vezme. Řekla jsem, že pokud mi ho neunese a neprodá na orgány, budu ráda. Donesl mi ho až na peron.

Takže to funguje, se mi zdá. Poslední dobou určitě. Nicméně je fakt, že to u mě zafungovalo už i před dvěmi lety. Vztah s bývalým přítelem, párkrát lepený, byl prostě divný... a jednou takhle jdouc domů, ve Vršovicích, jako dnes to vidím, jsem si pomyslela, jestli by mi nebylo líp, kdybych otěhotněla a byla sama s děckem.

Ale prosím, jak si přejete, ozvalo se někde ve Vesmíru. Jen jsem to teda neslyšela. Ale zato pak viděla.